STAVBY

ZÁCHRANA / REKONSTRUKCE STAVEB

Ze své podstaty si cením historické architektury. Tradiční proporce, štuková fasáda, roubení, hrázdění, nebo třeba dělená dřevěná okna. Mám ale rád  i design a nadčasovou moderní architekturu. Měl jsem tedy pro rodinné bydlení vize neofunkcionalistického domu kubických tvarů, strohé formy        a s velkým prosklením, za nímž bude pohled do zahrady namísto obrazu na zdi. Ale nějak se stalo, že dávám dohromady souběžně několik starých domů. Asi i proto, že si mě tak trochu našly. Skoro na mě i zbyly. Jsou to zajímavé stavby s prokazatelnými kvalitami. Jsou to stavby, které druhým nebyly dost dobré. Potřebují někoho, kdo se nebojí množství zdlouhavé práce ani nevýhodných investic, kdo to umí a přinese cit. Potřebují mě. Tak dělám co můžu. A ta moderní vize také není úplně mimo, neboť historické s designovým si rozumí…

PŘÍMĚSTSKÁ ČINŽOVNÍ VILA Č. P. 35 NA VYSOKÉ

Největším mým projektem je dům z roku 1903, postavený ve stylu doznívajícího historismu, okořeněný špetkou secese a odlehčený přeshraničním podhorským vlivem. 

Reprezentativní dům s parádními výhledy původně sloužil jako hostinec
s kuchyní a noclehem, obchod se smíšeným zbožím, pekárna a bydlení majitele. K tomu se stal ihned přirozeným středem života bývalé obce Hohendorf. Byla zde první elektřina a telefonní ústředna, rodily se tu děti z okolních domů. Majitel měl k domu stodolu a celou pilu, přilehlý sousední dům využíval také. Po druhé světové válce objekt přešel do majetku obce a už jen postupně chátral. Čím byl stav horší, tím problematičtější lidé v domě bydleli. Oprava by byla nákladná a nikdo  nad ní reálně ani neuvažoval. A právě díky tomu se dochovaly autentické prvky. Vybydlená barabizna se měla bourat. Počátkem 90. let dům koupil můj otec a začal s postupnými opravami. Tím byl dům zachráněn.

Pracoval jsem tu odmala. Vyklízelo se a opravovalo. Postupně jsme řešili nájemníky, až zůstal dům prázdný. Takto náročný projekt ale vyžaduje větší intenzitu, generální řešení a jasný plán. Ten čas přišel v roce 2020, od kdy pozvolna probíhá celková obnova domu, již plně v mé režii. Dělá se kompletně nová střecha včetně statiky krovu, restaurují se fasády, všechna okna se repasují nebo nahrazují replikami. Také interiéry se přestavují s citem ke každému původnímu prvku. Vznikají nové dispozice bytů. Nakupuje se hodně materiálu, pokládají se technologie, vyrábí se repliky dveří, nebo třeba schodišťových zábradlí. Hodně se zabývám vztahem tradičních prvků s moderní linií. Součástí projektu je kompletně nová zahrada, řešení parkování, ateliérová a provozní část i menší pozemky okolo domu. Domnívám se, že výsledek bude absolutně jedinečný. Bohužel nežádoucí limit je v okolní zástavbě, která postupně rostla blíže k nám a přitom moc kvalit nepobrala.

Dům bude po obnově z velké části sloužit
k nájemnímu bydlení. Vzniká zde 10 různě velkých bytů (od garsonky až po celé patro),
ke kterým bude náležet velmi prostorná společná chodba, skladovací zázemí a možnost parkování. Některé jednotky budou mít
k dispozici předzahrádky s posezením, krásně prosvětlené a vzdušné budou všechny. Věřím, že tento koncept určitý okruh zájemců osloví. 

CHALUPA S ROUBENÍM, KALIŠTĚ Č. P. 185

Do domu poličského typu jsem se zamiloval hned při první prohlídce,
i když působil zpustle a promlouval typickým vkladem novodobého chatařsko-kutilského kýče. Bylo jasné, že bude potřeba celková rekonstrukce, ale půvabné místo na polosamotě v samém středu bývalé samostatné obce mě oslovilo. Dosti svažitá zahrada za chalupou byla mnohým překážkou, ale já jsem v ní viděl i výhody. Poskytne třeba ještě více soukromí od vzdálené horní silnice a zástavby. Na ovocný sad
a přírodní zahradu není potřeba rovinka, kterou dnes mnozí tak úzkostně potřebují za cenu nesmyslných řešení a nepřirozeného vzhledu.

Chalupa byla stavěna postupně od revolučního roku 1848. Hlavní obytná část s chlévy, pak užší stodola a sýpka, čímž vznikl i vnitřní uzavřený dvorek. Následoval vejminek a druhá užší stodola. Dochovala se většina původních konstrukčně-stavebních řešení, ale třeba i klenutá chlebová pec s kachlovým sporokrbem. Ale i mlátička obilí a další artefakty. 

Začal jsem tu poctivě makat a jako bonus učinil úchvatný nález originálních dokumentů. I díky tomu jsem si poskládal zřejmě kompletní historii a souvislosti k chalupě. Se současnou obcí i některými soukromníky jsem vyřešil okolní pozemky a začal plánovat stavbu.
Je až fascinující, jak parádně je možné si do staré lidové architektury
z půlky 19. století navrhnout moderní dispozice, odpovídající potřebám století 21., samozřejmě s citem vůči autenticitě. 
A jako bonus se sem vejde i menší expozice pro nalezené zemědělské stroje, nebo přístavba ateliéru. Zahrada je zatím spíše rájem pro srnky a další zvěř, ale občas
si ji užívám též.

Když v roce 1997 poslední trvalá obyvatelka chalupu podpálila, bylo už namále. Pak se tu střídali chalupáři, nakonec počkala na mě. Vždycky
jsem říkal, že bydlet budu jinde, ale sem chci jezdit žít.

HRÁZDĚNKA Č. P. 10 V LETNÍ ULICI NA VYSOKÉ

Líbila se mi odmala. Má svůj půvab. Je opravdovou architekturou
i svědectvím minulosti. Zbyla jediná. Vadilo mi, že pořád chátrá. Byla ohrožená desítky let. Ani ne tak zatékáním, to víc lidskou tupostí. Zapsaná památka. Jak je to vůbec možné? 

Je to můj mikropříběh. Trvalo dalších 25 let, než se kruh uzavřel. Ještě vydrží, už do ní neteče. Zachránil jsem jí hned – ještě dřív, než byla přepsána v katastru. Vlastníma rukama. Už nejde o to, jestli má zůstat stát. Prostě tu bude! Ale je to jenom začátek. 

Chalupa z počátku 19. století. Postavená v chebském stylu, přitom hned u Karlových Varů. Svého typu poslední, ale s koncepční oporou ve vile    č. p. 35 hned přes ulici. I tady vím, že to musím vymyslet, zaplatit a pak ještě udělat. Nebo ne? Střecha byla jak cedník, konstrukce hnily. Extrémní zkáza. A památková ochrana selhala. Tak uvidíme teď… 

Vyklízelo se. Probíhá odvodňování i terénní úpravy. Řeší se inženýrské sítě. Nainstaloval jsem bezpečnostní systém. Kolem zahrady je nový plaňkový plot a pod lípou vzniklo sezení. Zahradu buduji kompletně novou – ovocnou
a okrasnou. To aby zeleň měla potřebný náskok. Na chalupu se chystá projekt, v hlavě ho ale už mám. Cílem každopádně bude dům plný života, jedině tak mi to dává smysl. 

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

Přejít nahoru